Charlieho úvahy a zamyšlení

  Je pátek poledne. Sedím ve vlaku směr Praha. A už vyjíždím. V Praze budu mít chvilku času na kafe a koupit si něco k snědku a jedu dál směr Zábřeh na Moravě a Ostružná. Cestou začínám potkávat další kluky, jedoucí stejným směrem a cílem. A co, že mně a další čeká? No přece tzv ČPA. A co že to je? Zkratka pro čistě pánskou akci. Bude to akce pro chlapy, co se známe z KANY. Sraz máme v Ostružné a cíl v neděli v Javorníku ve Slezsku. Podle informací nás čeká údajně 22km. Vzhledem k tomu, že ta místa znám, vím, že se přiblížíme k 30, ale neříkám nic.  Setkává se nás 15. Jdeme do hospůdky, kde je domluvená večeře, kterou je svíčková. A fakt se jim povedla. Obsluhuje nás klučina co má za sebou několik ultrapochodů a na další, který měří 4900km, se chystá příští rok.  Každý si dá i něco tekutého. Někdo čaj, jiný pivko nebo limču. Když odcházíme dostaneme ještě gratis každý štamprličku ňamkové pálenky z hořce a dalších bylin. Je už totální tma. Přichází čas pro čelovky a vyráží...

  Dovolávám se dnes proti vám svědectví nebes i země: Předložil jsem ti život i smrt, požehnání i zlořečení; vyvol si tedy život, abys byl živ ty i tvé potomstvo (Dt 30: 19) Život nebo smrt si má nárok a právo, každý z nás vybrat. Je to drsné? Ano, je. Má na to Bůh právo být tak ostrý? Ano, má. A co ho k tomu zmocňuje?  Je to jednoduché a srozumitelné. Dřív než tato slova nechal zapsat, stvořil celý tento svět i nás lidi. Stvořil nás jako dokonalé lidi s pravomocí se rozhodovat podle vlastního uvážení. Tím pádem jednoznačně věděl a počítal s tím, že se člověk může rozhodnout i jinak než by si přál. A On to respektuje.  A proto, abychom měli možnost udělat co nejvíc správných rozhodnutí a co nejméně špatných, nechal zapsat všechna tato slova. Vzhledem k tomu, že upozornil na všechna rizika špatných rozhodnutí, má právo jako ten, kdo určil co je správně a co správně není, chtít abychom nesli odpovědnost a důsledky za správná i chybná rozhodnutí. Může se nám to líbit a souhl...

 Tátové, jestli někdy dětem slíbíte jako já, že s nimi v létě vyrazíte ven pod širák na přespání, vyberte si lepší počasí než zastihlo letos nás.  Jako každým rokem jsem děckám slíbil, že vyrazíme aspoň na 1 víkend ven přespat pod širák a trochu se i projdeme. Tento rok se to povedlo až v předchozím víkendu. Chtěl jsem vyrazit sám, aby si manželka mohla trochu odpočinout od nás všech, ale děcka ji přemluvili, aby jela s námi. V pátek ráno si sbalili věci. Upozornil jsem je, že nemají brát opravdu nic zbytečného krom toho co jsem navrhl. A oni opravdu poslechli a fakt nic navíc nevzali. Ale i díky toho se jim pak celkem dobře šlapalo.  Vyrazili jsme na nádraží a koupili lístek až do Nového Údolí. Cesta trvala tři hodiny, ale děcka ji zvládli skvěle. Když už jsme dojížděli do Nového Údolí, začínalo pršet. A to nebyla dobrá zpráva. Bylo třeba dojít na tzv. nouzové nocležiště , kde je povoleno oficiálně na Šumavě v Národním parku dovoleno přespat. S Lenkou jsem se domluvil, ž...

Asi před 3 měsíci jsem objevil informaci o pouti co se konala pravidelně o Velikonocích do roku 1948. Vedla z Dobré Vody (u Horní Stropnice) do Českých Budějovic. Začal jsem se pídit o informacích, které by mi pomohly, aby pouť mohla být v původní trase. K mému překvapení o ní nejsou žádné zmínky. Nezbylo tedy než vzít na pomoc internet a na stránce mapy.cz jsem vytyčil kudy zhruba mohla vést. Chtěl jsem, aby to byla trasa, kde se nepůjde jen po silnici. Taky aby to nebyla jen pochodovka, ale byl s ní spojen i duchovní podtext Velikonoc. Tak vznikla trasa. Vede z Dobré Vody přes Trhové Sviny a Římov až do Českých Budějovic. Následovala další etapa, kdy jsem mezi přáteli a kamarády co se rádi toulají nebo již mají za sebou nějakou pouť sondoval, zda by někdo šel se mnou. Ale i kdyby nešel, byl jsem rozhodnutý jít i třeba jen sám. Jelikož byla odezva vcelku optimistická, začal jsem jednat o programu během poutě a samozřejmě i o ubytování. A taky jsem to předkládal v modlitbě Bohu, aby On...

 krátká zamyšlení. Doporučuji k tomu vždy přečíst i daný oddíl z Nového Zákona.  Lk. 24,13-35 Často i my máme nějaké představy, plány o někom, o něčem. Jak by se co mělo stát. Či má stát. Jak se má chovat. I o sobě. Ale jsou to jen naše sny, představy, myšlenky. A pouze naše, jen málokdy i Boží. A dokud se neotevřeme Bohu, aby nám On sám zjevil pravou pravdu, myšlenku, poznání, jsme všelijací. Smutní, naštvaní, uzavřeni do sebe nebo obviňující sebe či druhé. "Otevři Pane mé srdce i srdce nás všech. Otevři mou mysl i mysl nás všech. Je důležité slyšet Tvůj hlas pro konání Tvé vůle. Pro poznání Tebe a toho jaký jsi Ty, jaký mám být já, jací mají být jiní a jak je mám já vidět. Potřebujeme to. Chci vidět druhé tak, jak je vidíš Ty. A tak je chci i přijímat. Tak chci být i od druhých přijímán." Lk. 2,39-52 O Pánu Ježíši je psáno, že od mala sílil v moudrosti a Boží milost byla s ním. Tomu předcházel obřad v chrámu, dle zvyků Izraelců. Ve 12 rocích mluvil s učiteli ...

  Kdo vyhrál a kdo prohrál? Nebo jsme všichni vítězi? A opravdu někdo prohrál? Volby máme za sebou a život jde dál. Ale skončilo to opravdu volbami? Mám obavu, že ne. A to co se ukazuje na sociálkách, ale i v tisku, zprávách, co slyším mezi lidmi, mi potvrzuje, že opak je pravdou. Máme se tedy radovat a slavit? Nebo raději být zasmušilí? Nebo rezignovat? Nebo být naštvaný a dělat uraženého či zneužitého? Na to si odpovězte každý sám. Kdo vyhrál a kdo prohrál? Co znamená výhra a co prohra? V dnešní relativizované době na to můžeme slyšet fůru smyslů i nesmyslů. Nad některými mávneme rukou, nad některými se zamyslíme. Nad některými vypěníme, ale některé názory přijmeme i za své. Podle toho usuzujeme pojem slov výhra, prohra, pravda, lež. Podle toho si často hledáme i přátele nebo vidíme protivníky. Z pohledu toho, co jsme tu měli a ještě pár dní máme posledních dvacet let na hradě, se dá říct, že jsme vyhráli. Pan Pavel má zcela jiné vystupování než na jaké jsme ...

  Volby aneb koho volit? Pana Babiše nebo pana Pavla? Kdo z nich je Saul? A kdo z nich Samuel? Asi pro mnohé zvláštní název zamyšlení. Zejména když tam zmiňuji postavy z Bible Saula a Samuela. Pro ty, kdo Bibli neznají jen upřesním, že Saul byl první král Izraele a Samuel vůdce a prorok, kterého Izraelité na jednu stranu uznávali a velmi poslouchali. Na druhou stranu se ho zřekli, aby měli krále jako okolní národy. Kdo chce o tom vědět víc, přečtěte si v Bibli ve Starém Zákoně Samuelovy knihy, Knihy Paralipomenon a nejlépe obě Královské. A jak jsem se k tomuto přemýšlení dostal a co mne k tomu vedlo? Byl to rozhovor s velmi dobrým přítelem. Ne vždy se v názorech shodneme. Ale vždy respektujeme názor druhého a přemýšlíme (nebo aspoň minimálně já) nad jeho názory. Při našem posledním setkání prohlásil, že volit pana Pavla je jak volit Saula. Taky to byl člověk s krásným držením těla, hrdou postavou, svalnatý. Prostě muž, co se líbí a i vzhledem k tomu v jaké situaci tehdy I...