Charlieho úvahy a zamyšlení

Je začátek dubna. Opět se blíží okamžik kdy se sejdou poutníci z různých koutů republiky, abychom opět prožili pár dní spolu, při Velikonoční pouti. Tento rok to bude již počtvrté. Každým rokem je nás víc. A to i letos i když 5 dalším, co chtěli s námi jít to z osobních, zdravotních nebo pracovních důvodů jít nemohli. Přesto vše je nás tento rok opět více než loni. Letos to před začátkem bylo opravdu zajímavé a byl jsem zvědavý, kolik nás vlastně půjde. Vzhledem k předpovědi počasí to nevypadalo zrovna nejlépe. Ale Bůh byl milostivý. Přijal naše modlitby a předpověď počasí se změnila a vypadalo to na super víkend, možná bez deště. Jako každým rokem jsme se setkali ve čtvrtek odpoledne na autobusovém nádraží v Českých Budějovicích. A i tento rok s námi byl nevidomý poutník. Tentokrát bez doprovázejícího psa, jen s holí. Ale věděl jsem po loňské zkušenosti, že to i tentokrát zvládneme. Autobusem jsme odjeli do Horní Stropnice. Tam jsme vystoupili a došli do kostela, kde již začala ...

  Úvodní přivítání: Žalm 131 Text ke kázání: Lk. 24, 13 – 48; Lk. 12, 22 - 32. Kázání : Kde končí víra, nastupuje důvěra. I pro učedníky Pána Ježíše ať tehdy nebo dnes to platí stejně. Jak k slovu důvěra přistupujeme? Co si pod ním představujeme? Má pro nás vůbec nějaký význam se slovem důvěra zabývat? A zvláště dnes v době kdy skoro vše je vynalezené. Kde skoro vše začíná fungovat automaticky. Jsem přesvědčený, že ano. I dnes přes všechny vymoženosti, je slovo důvěra ne jen slovo, ale pojem. A hlavně kvůli toho pokroku ve kterém žijeme, má smysl učit se důvěřovat. Pochybuji, že jinak bychom se odvážili sednout do aut, letět na dovolenou letadlem. Věřit, že to co si kupujeme bude opravdu fungovat. Toto vše a spousta dalšího není jen o víře. Je zejména a hlavně o důvěře v něco. Křesťanství je však a to je zásadní rozdíl o důvěře v ne jen v něco(Boží Slovo – Bible), ale i o důvěře v Někoho. Tím je vzkříšený Pán Ježíš Kristus. Je to zvláštní jak jsme my lidé nedůvěřiví v...