Charlieho úvahy a zamyšlení

  Volby aneb koho volit? Pana Babiše nebo pana Pavla? Kdo z nich je Saul? A kdo z nich Samuel? Asi pro mnohé zvláštní název zamyšlení. Zejména když tam zmiňuji postavy z Bible Saula a Samuela. Pro ty, kdo Bibli neznají jen upřesním, že Saul byl první král Izraele a Samuel vůdce a prorok, kterého Izraelité na jednu stranu uznávali a velmi poslouchali. Na druhou stranu se ho zřekli, aby měli krále jako okolní národy. Kdo chce o tom vědět víc, přečtěte si v Bibli ve Starém Zákoně Samuelovy knihy, Knihy Paralipomenon a nejlépe obě Královské. A jak jsem se k tomuto přemýšlení dostal a co mne k tomu vedlo? Byl to rozhovor s velmi dobrým přítelem. Ne vždy se v názorech shodneme. Ale vždy respektujeme názor druhého a přemýšlíme (nebo aspoň minimálně já) nad jeho názory. Při našem posledním setkání prohlásil, že volit pana Pavla je jak volit Saula. Taky to byl člověk s krásným držením těla, hrdou postavou, svalnatý. Prostě muž, co se líbí a i vzhledem k tomu v jaké situaci tehdy Izrae

  Mt 12,22-32 Této situaci předcházelo velké uzdravování a nasycení lidí. Ježíš věděl, co se stane. Proto poslal učedníky rovnou na loď, aby sami pluli na protější břeh. Tam za ním nynější zástupy nedojdou a vzhledem k větru, který se zvedal, ani nedoplují. Potřeboval být chvíli sám a mít čas na modlitbu, zastavení se, odpočinutí. Nad ránem šel v silném protivětru za učedníky po hladině jezera. Asi bych taky zazmatkoval, kdybych najednou viděl, že se někdo blíží ke mně, navíc po hladině vody jak kdyby šel po pevné zemi a ještě k tomu když voda pěkně vlnila houpala. A nevím ani, zda bych měl Petrovu odvahu, abych zkusil jít po hladině jako Ježíš. Jsem ale přesvědčený, že když už bych se k tomu odhodlal jako Petr a nezačal pochybovat jako Petr, že bych až k Ježíšovi došel. I my zakoušíme často různé bouře a zmatky. Je to poučení a napomenutí, že i v takových chvílích se máme spolehnout na Boha a ne na to, co vidíme, slyšíme, cítíme či prožíváme. A až by situace skončila,

  Mt. 9,9-13 Proč až Matouš a zrovna tento celník a ne už před ním Zacheus se stal Ježíšovým učedníkem a dokonce jedním z nejbližších učedníků? Nejspíš o Ježíši slyšel. Možná toužil po změně v životě. Možná si myslel, že jako Ježíšův učedník bude pro běžné lidi přijatelnější a budou ho mít více rádi. Chci být jako on a v okamžiku, kdy mne Bůh povolá zvednout se, nechat všeho předchozího a jít, kam mne volá. Farizeové se opět diví, nechápou a nerozumí. Jsou svázáni náboženskými tradicemi, zvyky a vším dalším, jak oni vnímali a chápali Boží zákon a přikázání, proroky, Žalmy a další spisy, ze kterých vycházela jejich víra. Nechtěli nebo nechápali nebo si neuvědomovali, že nejsou lepší než Matouš a další jeho přátelé co k sobě pozval. I my jsme často takto svázáni, upjatí, jednostranní. Místo abychom opravdu hledali co znamená "Milosrdenství chci, ne oběť", trváme na své pravdě. Na svých zvycích. Dochází pak ke zbytečným rozkolům, hádkám, rozdělení církve, spole

  Jan 1,35-39 Den předtím Jan Křtitel Ježíše pokřtil. Bůh ho potvrdil. Nyní opět vidí Ježíše jít kolem. Upozorňuje své učedníky na Něj. Ti se rozhodnou jít za Ježíšem. Jan jim v tom nebrání. Nevidí v Něm konkurenta. Naopak tuší, že jeho služba(Jana Křtitele) je u konce. Jan věděl, že má být tím, kdo Izraelce na příchod Ježíše má připravit skrze hlásání pokání a křest vodou. Taky věděl, že Ježíš nebude křtít jen vodou. Věděl, že Ježíš bude Ten, kdo křtí a dává Ducha Svatého pro skutky víry, službu církvi a světu. Ježíš když učedníky přicházející k němu viděl se zeptal, co chtějí. Odpověděli, že by chtěli vědět, kde bydlí, aby Ho mohli i jindy najít a učit se od Něho. Z učedníků Janových se mění na učedníky Ježíšovi. Odpověď, kterou jim Ježíš dává je sice šokuje a znervózní, přesto zůstávají s Ním. Následují Ho, říkají o Něm dalším. Byla by i naše odpověď stejná? Stali bychom se i my IHNED učedníky? Kdybychom byli Janem, jak bychom vnímali Ježíše? Stejně jako Jan nebo jak