Narozeninový běh 58km

 Blížilo se léto a tím i termín mých dalších narozenin. Nejdřív jsem měl v planu v den narozenin si dát Lipenský horský půlmaraton. Ale nakonec jsem se rozhodl že bych tento rok už chtěl zaběhnout opravdu co rok to kilometr. Toto byl i původní plán na začátku roku. A opravdu jsem se na něj připravoval. Po zkušenosti z loňské hurá akce, kdy jsem po 45 km byl nucen skončit, jsem zvýšil trochu měsíční kilometráž, do tréninku přidal silové cvičení, fartleky a výběhy kopců. Od začátku sezóny průběžné výsledky ukazovaly na zlepšení v rychlosti i vytrvalosti. Takže jsem věděl, že příprava je dobrá a mělo by to vyjít. I přátelé mně v tom povzbudili, když přislíbili účast zejména v druhé polovině, která je vždy těžší. Jak fyzicky, tak psychicky.

Den před během jsem si dal udělat od své masérky Veroniky celotělovou masáž na uvolnění. Kopil trochu gelů na cestu a ještě jednou přes mapy.cz zkontroloval zda je to správně spočteno a vyjde to dle mých předpokladů, abych skončil nejlépe do plánovaných 7 hodin. Tento čas jsem dodržel jen co se týká délky jen běhu bez přestávek. Ale to si bude moci každý prohlédnout a pročíst v závěrečných statistikách. 

Večer v pátek jsem si vše připravil, abych ráno nebyl ve stresu a mohl co nejdéle spát. Manželce Lence, která za mnou měla s děckama přijet a část cesty se mnou absolvovat na kole jsem připravil batůžek s náhradními botami a oblečením kdybych uznal za potřebné se převléct a přezout.

V sobotu ráno budíček hned po 7 hod, vydatná snídaně, obléct se, nalít vodu do vaku a láhví, obout boty a vyrazil jsem. Na sobě vestičku s hydrogely, vakem s vodou a iontovými nápoji. V batůžku vesty pak náhradní ponožky, druhý návlek na krk co používám místo čelenky na výměnu, kdyby byl první už moc nepříjemný od mokra. 

Vyrazil jsem v 8:10 hod a na Sokolský ostrov jsem dorazil 8:50 hod. Tam jsem se po chvíli setkal s Luckou. Čekali jsem asi do 9:05 hod jestli ještě někdo najde odvahu se přidat a je ranní ptáče. Když nikdo další nepřišel, vyrazili jsme podél Vltavy směr Boršov. Tempo bylo nastavení mezi 7-8 min/km a dařilo se nám ho držet. Chvíli jsme běželi vedle sebe a kecali, chvílemi aby se dobře jezdilo i cyklistům a chodcům naproti za sebou. Počasí bylo skvělé, nohy i boty chtěly běžet a tak jsem se přidal taky. Asi v polovině cesty jsme potkali kamarádku Šárku, co se s ní znám z Budějovického půlmaratonu, kde jsem jí a její kamarádce pomohl, aby si udělaly nový osobák. Bez velkého přemlouvání se k nám přidala i když už měla v tu chvíli málo přes 11km za sebou. Šárka s Luckou se střídaly a pěkně držely tempo, aby se i mně dobře běželo. Tak jsme dorazili až do Boršova do campu. Tam byla první krátká pauza, potřebná fotodokumentace a běželi jsme zpět k Sokoláku, přesněji k bazénu. 

Cestou se mi ozvala Lenka že už jsou na cestě a věděl jsem proto, že buď už mně u bazénu budou čekat nebo tam na ně chvíli počkám i já. Cestou se od nás nejdřív oddělila Šárka protože už byla blízko svého domečku a asi 1km od bazénu u Lucka a mířila k autu. Já doběhl k bazénu a naproti mi přibíhala naproti Petra, která mně měla doprovázet zbytek cesty jako svou finální přípravu na Třeboňský maratón. Chvíli po ní dorazila i Lenka s děckama. Lenka a Lubor na kolech, Lucka na bruslích. 

Vyrazili jsme se směr Bavorovice. Cestou byla malá sprška, která ale fakt během chvilky odezněla a nestála za řeč. Lucka na bruslích, Lenka a Lubor na kolech byli chvílemi před námi nebo za námi a my s Petrou dál drželi nastavené mnou tempo a občas prohodili pár slov. V Bavorovicích byla opět krátká přestávka na malou svačinu pořádné napití a vyrazili jsme zpět. Přibližně na nějakém 35km jsem už opravdu začal cítit v nohách , hlavně stehnech únavu, ale nezpomalili jsme a běželi stabilní tempo mezi 7-8min/km. Když jsme doběhli a dojeli až k bazénu zpět, rozloučil jsem se s Lenkou a Luborem, kteří už potřebovali na jídlo i odpočinout si. S námi dál jela už jen Lucka na bruslích. 

Vyrazili jsme po krátké přestávce dál opět do Boršova. Cestou už jsem začal cítit každé i malé stoupání a chvílemi i ty malé kopečky jen šel a vždy se přitom pořádně napil. Začal jsem nyní pravidelně co půl km, když mi hlásila aplikace čas a uběhlou délku víc pít a dokud jsem měl i gelíky tak je do sebe vždy po 3-5km jeden do sebe dostávat. Do té doby to bylo vždy jen o přestávce. Petra krásně držela tempo a byl jsem rád, že přijala i to, že se mi už moc nechce mluvit a omezila kecání na minimum. Před Plnou se mi opět ozval telefon. Na druhém konci byli Jarda a Irenka, že se chtějí přidat a kde že jsme. S nimi jsem počítal a byl jsem rád, že se ozvali protože jsme se spolu moc dlouho neviděli.  Potkali jsme se na začátku Plané a Jarda s Petrou se střídali v držení tempa. S Jardou jsem prohodil i trochu řeči i když mluvil hlavně on. Měl za sebou Hwarský horský maraton a tak jsem vyzvídal jaké to bylo. Irenka běžela se psem a udělala pár fotek.  Takto jsme dorazili až do Boršovského kampu podruhé. Tentokrát to byla hlavní zastávka a delší. Už jsem měl fakt hlad a tělo mně na to upozorňovalo nejméně 3 km před, že už je čas na větší doplnění energie než jen drinky a iontáky.

Já si dal česnečku s krutony a byla moc dobrá a cítil jsem, že tělu to dělá dobře. Lucka si dala hrachovku a společně jsme vypili kofolu. Následovala ještě odlehčovací část na WC. 

Zde jsme se rozdělili. Jarda s Irenkou mířili směr Krumlov. Petra, Lucka a já zpět České Budějovice. Nohy mi hlásili co že to nich ještě chci, že už by raději volily odpočinek. Zároveň však bylo jasné, že aby ten odpočinek byl, bylo třeba se přesunout zpět, kam pro nás měla přijet Lenka s autem. Zbývalo už jen 8,5 km. Ale byly to hodně těžké a dlouhé kilometry. Byl jsem rád za Petru, že podobně jako jsem jí na jaře v závěru půlmaratonu na Mizuno T2 bězích hecoval a táhl já, tak že teď stejným způsobem táhla ona mně. Nezrychlovala, nezpomalovala. Krásně držela tempo do 8min/km. Ale každé stoupání nebo klesání už jsem jen šel a pil a pak zase už spíš jen rychleji klusal než běžel. Fakt jsem se těšil až mi aplikace oznámí, že mám za sebou už 58km. Původně a podle mých propočtů to mělo být až kousek od bazénu na Sokoláku. Ale zahlásilo mi to už u mostu směr Zimní stadion. 

Tam jsem Petře moc poděkoval. Ona si ještě uběhla kousek dál na Vltavu domů. Já už jen chůzí a s doplňováním tekutin došel zbývající asi 2km ke Kauflandu. Mezitím se Lucka spojila s mamkou a ta ke Kaufu chvíli potom, co jsme tam dorazili přijela. Každý jsme dostali Fidorkovou medaili. Já se nasoukal pomalu na sedačku a byl jsem fakt rád, že není třeba abych se domů dopravil ať městskou nebo i sám řídil. Užíval jsem si tu chvíli odpočinku a že se o mně starají druzí i když už neběžím. 

Doma na mně čekal výborný a vydatný oběd. Pak jsem zmiznul do koupelny a napustil si krásně teplou vodu do vany a přes hodinku si velebil, odpočíval a snažil se i trochu masírovat lýtka a stehna bo byla opravdu nepěkně stuhlá. Pak jsme ještě byli jako rodinka chvíli pospolu, popovídali si a shrnuli jako vždy celý den, kdy každý může říct, co se mu ten den líbilo nebo podařilo. 

Na mně už začala čím dál víc dopadat únava a tak jsem opravdu vyjímečně už po 8 hodině večer zalehl, asi hned usnul a probral se v neděli kolem 8 hodiny ráno. K mému překvapení jsem mohl i vcelku chodit po rovině, ale ne do schodů. Zejména dolů to bylo jak se říká za trest. Celý den následovalo odpočívání a odpoledne jsem po obědě opět na ještě asi 4 hod usnul.

V pondělí už bylo opět lépe. Pomohlo, že jsem trochu zapracoval s masážní pistolí a masážní krém na úlevu svalů a kloubů ze Sibiře. Hlavně však pomohla celotělová opětovná masáž od Veroniky. A zítra už začínám opět fungovat. A za rok to bude opět o 1 km delší trasa a už se na to těším.

Tím chci ještě jednou na závěr poděkovat Bohu, za skvělou manželku a děti, co mně provázeli. Ale i za mé úžasné vodiče, kteří si to poprvé vyzkoušeli na ostro a nechtěně, co to znamená vést druhého.

Lucka - poprvé se mnou běžela loňský rok. Běžně běhá do 10km, takže to že se mnou běžela z Budějovic až do Boršova a zpět a přes půlku cesty držela tempo, je úžasný výkon.

Šárka - zkušená běžkyně, co má za sebou několik půlmaratonů i maratonů a ač jsem nečekal se přidala a s Luckou střídavě vedli a táhli, aby se mně dobře běželo. Pomohl jsem jí a její kamarádce Aničce k osobáku, ale prý jsem je tehdy dokonale unavil a vyřídil.

Petra - spolu běháme už nějaký čas. Pravidelně skoro každou středu na oválu ZŠ Bezdrevská na Vltavě. Na jaře jsem jí pomohl k zlepšení a potvrzení toho, že trénuje dobře k lepšímu výsledku na T2 Mizuno půlmaratonu. Nyní se chystá na Třeboňský půlmaraton.

Jarda - zkušený běžec delších tratí. Poslední dobou se podobně jako já překlání spíš k trailovým než silničním běhům. Poslední velký závod co zvládl byl Hwarský horský maraton.

Na dálku vím, že mně povzbuzovalo a drželo palce x dalších lidí a kamarádů. I vám všem patří velký dík. 

A každý z těch, kdo mně doprovázel dostane diplom. Tento běh je zároveň možnost podpořit práci oddílu, co již 10 roků úspěšně pracuje s dětmi ne jen ze Sídliště Vltava v Českých Budějovicích. I tento rok je proto možnost pokud uznáte za vhodné tento oddíl podpořit i finančně jakoukoliv částkou. Já vkládám jak základ 580 Kč(co rok to 10 Kč) a vy kdo k tomu budete mít srdce, náladu a chuť přispějte podle sebe. Až se dozvím, kolik jste přispěli a kolik to udělá í s mým základem dohromady, tak zaokrouhlím celou částku na celou nejbližší vyšší tisícovku a to oddílu dopošlu.

A abyste věděli přesně o který oddíl se jedná tak zde jsou odkazy: 

webovky:

https://www.royalrangers.cz/52-predni-hlidka-ceske-budejovice/

instagram:

https://www.instagram.com/52.phroyalrangers/

číslo účtu na podporu:

bankovní účet:

2901319747/2010

A na závěr pár slibovaných statistik:

oblečení: Trčko a trailové kraťasy Kalenje z Decatlonu, kompresní podkolenky od české firmy, ale už nevím které. Na hlavě nákrčník, aby sál pot a netekl mi do očí.

obutí: Saucony Huricane 25. Na to, že jsem v nich odběhl předtím jen asi 10km se v nich běželo skvěle. Chystám se o tom napsat samostatně víc brzy zde najdete.

Jídlo a pití: 2 banány, 3 l iontových nápojů, 1l čisté vody, 7 energy hydrogelů z toho jeden s magnezien a kofeinem, polévka česnečka s  krutony a sýrem.

Start: v 8:10 hod Úsilné náves

Cíl: v 16:30:42 hod u mostu k Zimnímu stadionu.

Celkový čas s přestávkama:  8:20:42 hod

Čistý čas běhu bez přestávek 6:59:30 hod.

Celkem uběhnuto 58,5 km.