Exodus 37
Čtení
Židům 12:5-8,11-13
Zapomněli jste, že Bůh vás povzbuzuje jako své syny:
„Když tě Pán vychovává, můj synu, neber to na lehkou váhu, ani neklesej na mysli, když tě kárá.
Pán totiž trestá toho, koho má rád a šlehá každého, koho uznává za svého syna."
V té kázni vytrvejte! Bůh s vámi jedná jako se svými syny. Vždyť kterého syna otec nekárá? Všechny (děti) procházejí takovou kázní. Kdybyste tedy byli bez ní, byli byste děti cizí, ne synové. Pokud ovšem (taková přísná) výchova trvá, nezdá se radostná, nýbrž bolestná, ale potom to nese těm, kdo jí prošli, ovoce míru, totiž spravedlnost. Proto „posilněte ochablé ruce a klesající kolena". „Připravte pro své kroky přímé stezky", aby se chromý (úd) nevymkl, ale spíše uzdravil.
Tyto verše vysvětlují jasně a jednoznačně, proč i my dospělí, co již máme děti se chováme často přísně, někdy až nevybíravě ke svým potomkům.
Každému z nás na našich dětech záleží. Chceme pro ně to nejlepší z našeho pohledu. Hodně se do toho promítá i co jsme sami jako děti ze strany svých rodičů zažili. Někteří z nás způsob výchovy rodičů kopírují, jiní hledají svůj vlastní způsob. A na tom všem se zrcadlí tato výchova a jednání skrze děti. Není proto nic zvláštního, že stejně jedná i Bůh s námi.
I On chce pro nás to nejlepší. A stejně, jako když jsme my byli děti nebo našim dětem, ani nám se často tato výchova nelíbí. Hlavně z toho důvodu, že ne vždy hned chápeme, co nám skrze danou situaci chce Bůh ukázat, dát, odebrat. Bůh v nás a skrze nás chce hodně vykonat. Proto je důležité, abychom na všechny tyto úkoly byli připraveni a uschopněni. A to bez přípravy a proměny mysli a srdce není možné. Proto je dobré a správné učit se z Boží ruky přijímat a prožívat s cděčností jak to dobré, tak i to nepříjemné. Můžeme si totiž být jisti tím, že "Bůh nedopustí zkoušku nad naše síly." On to slíbil a On to i plní.
Komentáře
Okomentovat
Děkuji