KÁNA vandr

 Exodus 24

Čtení

Žd 8:8,10,13 Ale když Bůh kárá svůj lid, říká: ‚Hle, přicházejí dny, praví Hospodin, kdy s domem izraelským i s domem judským uzavřu smlouvu novou. A toto je smlouva, kterou uzavřu s domem izraelským po oněch dnech, praví Hospodin: Dám své zákony do jejich mysli a napíšu jim je na srdce. Budu jim Bohem a oni budou mým lidem. Když Bůh mluví o nové smlouvě, říká tím, že první je zastaralá. Co je zastaralé a vetché, blíží se zániku.

Ano Bůh opravdu nebyl vždy s Izraelci spokojený. Ne proto, že by je přestal mít rád jako vyvolený lid. Ale proto, že oni Ho přestali mít rádi jako Toho, kdo je zachránil od zkázy, kdyby zůstali v Egyptě, od okolních národů, když na ně někdy se svolením a někdy samy s touhou Izraelce vyhubit útočili nebo z důvodu, že začali uctívat jiné bohy. Tím vším On dokazoval svou věrnost a ukazoval naopak na naši lidskou nevěrnost a nedověru a touhu jít vlastní cestou.

Zajímavé na tom všem ovšem je i to, že Bůh s Izraelci byl a je dodnes neskutečně trpělivý jako otec v NZ v podobenství o marnotratném synu. Nikdy Izrael zcela nezavrhl. I když některé situace v životě tohoto národa ani mně nejsou jasné, proč je Bůh dopustil a hlavně jak dovolil tomu zlému po nich šlapat a likvidovat je(pogromy, koncentráky,…).

Ale to vše mělo nějaký smysl a to byl ten, že je chtěl i přes jejich spíš nevíru než víru přivézt zpět k původní tzv. první lásce víry. Proto to zaslíbení, že jim napíše zákon do srdce, že On bude jejich Bohem a oni Jemu jeho lidem.

Nejúžasnější na tom všem je, že smlouva SZ platila pouze pro Izrael. Tato smlouva zapisovaná přímo do lidských srdcí a stvrzena obětí Pána Ježíše, platí i pro nás ostatní národy. Ano, každé mu z nás pro oběť lásky Ježíše Krista Bůh nabízí znovupřijetí a plné odpuštění všech špatností, které jsme udělali dokud jsme v Něj nevěřili, ale i těch, které uděláme. Ale neznamená to, že bychom si mohli žít všelijak, ale máme žít tak, aby to bylo co nejvíc Bohu ke cti a chvále. A i k tomu nám Bůh chce a dává sílu a moudrost. Chvála Bohu za to.