Exodus 18
Čtení
Židům 6:13-15,19-20
Tak dal Bůh zaslíbení Abrahamovi. Poněvadž při nikom vyšším přísahat nemohl, přísahal při sobě samém: Hojně ti požehnám a dám ti mnoho potomků. ‘A protože byl Abraham trpělivý, dosáhl splnění Božího slibu... V ní (naději nám dané) jsme bezpečně a pevně zakotveni, jí pronikáme až do nitra nebeské svatyně, kam jako první za nás vstoupil Ježíš, kněz na věky podle řádu Melchisedechova.
O Abrahamovi je mluveno jako o muži víry. Bůh mu za jeho věrnost a trpělivost a poslušnost dal velká zaslíbení. Některých se dožil, některá se splnila postupem doby. I nám současným lidem dává Bůh zaslíbení. Jsou zapsaná v Bibli. Protože jsme rovněž jen poutníci touto zemí jako byl Abrahám a jiní, platí pro nás ta samá zaslíbení. Pro mne nejdůležitější jsou tyto:
1) Nejsi nikdy sám. Vždy jsem s tebou.
2) Přijal jsem tě za syna a pokud se mne ty nezřekneš já se tě nevzdám.
3) Jsi poutník touto zemí a životem. Uč se tomu ode mne.
4) Žádná situace, kterou do tvého života dopustím není neřešitelná a nezvládnutelná. Takovou bych nedopustil, co by byla nad tvé síly. Důvěřuj mi.
5) Hledej v mém slově cestu pro sebe, ale buď připraven i na ostatní způsoby, jak jsou v Bibli popisovány. Jsem připravený s tebou rozmlouvat stejně jako budeš opakovaně číst.
A zatím mohu říct, že to vše se opravdu v mém životě plní. Boží slovo mne napomíná, povzbuzuje, motivuje, proměňuje. Pro mnohé jsem příkladem, pro mnohé naopak problémem. A je to tak správně. Ani Pán Ježíš neměl všechny na své straně. Ani zmiňovaný Abraham nebyl bez chyby a přesto ho Bůh nazýval přítelem. Přesto skrze něj mohl udělat mnohé skutky. Stačila k tomu Abrahamova víra v Jeho zaslíbení a poslušnost.
A jak to máte vy přátelé? Věříte? Nevěříte? Přemýšlíte zda věřit? Zdá se vám to zbytečné a ztráta času či omezování?
Já se rozhodl na základě toho, že jsem Bibli začal číst s tehdy hodně drzou modlitbou ani nevím, zda s vírou. Ta modlitba tehdy zněla takto:
„Jestli jsi Bože opravdu takový, jak mi o tobě řekli. Jestli ti opravdu na mne záleží a chceš, abych v tebe věřil, dávám ti 14 dní. Chci mít duchovní i fyzické narozeniny v jeden den.“ Následovalo opravdu 14 dní, kdy jsem docela nechápal. Normálně jsem pracoval tak jak jsem byl zvyklý, možná i trochu víc. A v každé volné chvilce jsem četl Bibli pěkně od začátku, slovo za slovem. Někdy i opakovaně když sem si nebyl zcela jistý že tomu rozumím. A někdy jsem přečetl i 4-5x nebo i více a stejně jsem plně nerozuměl a někdy i nechápal. Za těch 14 dní jsem přečetl všech 5 Mojžíšových knih, celou knihu Jozue a polovinu knihy Soudcům. A nezbylo mi nic jiného než pokleknout a vyznat Bohu, že mne opravdu přesvědčil. Poznal jsem, že byli i horší lide než já a přesto je Bůh přijal a byli Mu užiteční. Tak jsem si řekl, že to risknu a uvidím. A dnes říkám a tvrdím, že jsem rád za to rozhodnutí. Bylo to nejtěžší rozhodnutí, ale dalo mi nejvíce. Proto věřím a doufám, že to vydržím až do konce života ať to stojí cokoliv.
Komentáře
Okomentovat
Děkuji