Exodus 17
Čtení
Židům 6:4-6,9,11-12
Kdo byli už jednou osvíceni a okusili nebeského daru, kdo se stali účastníky Ducha svatého a zakusili pravdivost Božího slova i moc budoucího věku, a pak odpadli, s těmi není možno znovu začínat a vést je k pokání, protože znovu křižují Božího Syna a uvádějí ho v posměch. I když takto mluvíme, jsme o vás přesvědčeni, milovaní, že jste na dobré cestě ke spáse. Toužíme jen, aby na každém z vás bylo vidět neutuchající horlivost až do konce, kdy se naplní naše naděje; proto neochabujte, ale vezměte si za vzor ty, kdo pro víru a trpělivost mají podíl na zaslíbení.
Znáte někoho, kdo věřil a pak se z nějakého důvodu zřekl víry? Osobně jich znám několik. S některými jsme dodnes přátelé. Někteří se ale zcela ztratili a vůbec nevím, co s nimi je. Mrzí mne to, ale nemohu s tím udělat nic. Občas si na ně vzpomenu a přemýšlím, jestli není chyba i u mě. Jestli jsem se k nim choval láskyplně a odpovědně. Zda mé svědectví slovem i životem bylo pravdivé. Zda jsem na ně příliš netlačil. Nevím. A jak to bylo a co je k odpadnutí dovedlo bych rád věděl. Ale nejsem zvyklý se vnucovat nebo se vtírat či jiným způsobem páčit z druhého odpověď, když o něčem mluvit nechce. Učím se stále nejen tyto, ale všechny lidi přijímat v prvé řadě jako lidi a až potom jako ty, kteří věří či nevěří. Jsem přesvědčený, že to je to, co ode mne Bůh očekává ve vztahu k lidem. A je třeba vše ostatní nechat na nich a na Něm. Když On bude chtít, přitáhne je k sobě zpět sám.
Pro mne platí žít vírou, pokáním, pokorou a službou druhým v rámci svých možností. Být každému (pokud to jde) kamarádem, přítelem nebo jen tím, kdo druhého vyslechne. Když vím jak, tak poradit, pomoci slovem nebo i skutkem. Ale vždy s touhou, pžáním a přesvědčením, že to je v tu chvíli to, co ode mne Bůh chce, co pro mne připravil a čím Ho mám oslavit. Zda i ten či ta poznají, že to nedělám pro sebe nebe ze sebe, ale pro Boha, je na Bohu a na nich.
Komentáře
Okomentovat
Děkuji