Exodus 14

Čtení

Židům 4:14-16

Protože máme mocného velekněze, který vstoupil až před Boží tvář, Ježíše, Syna Božího, držme se toho, co vyznáváme.

Nemáme přece velekněze, který není schopen mít soucit s našimi slabostmi; vždyť na sobě zakusil všechna pokušení jako my, ale nedopustil se hříchu.

Přistupme tedy směle k trůnu milosti, abychom došli milosrdenství a nalezli milost a pomoc v pravý čas.

Podobně jako tehdejší učedníci a první křesťané i my často propadáme smutku, beznaději, strachu,… Na jednu stranu to je normální, protože jsme lidi a patří to k našemu lidství. Na druhou stranu vzhledem k tomu, že máme ve většině případů Ježíše a Ducha Svatého na své straně, není k tomu důvod. Ježíš si nás vyvolil. Ví lépe než my sami co v nás je a co od nás může očekávat. Dává nám k dispozici veškerou výstroj a výzbroj, kterou pro duchovní boj potřebujeme. Na nás je, abychom tuto výstroj na sebe správně navlékli, naučili se v ní pohybovat a používat ji.

Máme i jasný příklad třeba v apoštolu Pavlovi či Janovi, že lze život prožít naplno s Ježíšem vítězně. Neznamená to, že bychom byli ušetřeni těžkostí. To nám Bůh ani neslibuje. Naopak varuje, že těžkosti mohou být častější a nebezpečnější, než kdybychom nevěřili. Ale zároveň s tím nám zaslibuje, že odměna na věčnosti pro ty, kdo to do konce života vydrží s Ním, je tak veliká, bohatá a nepředstavitelná, že stojí za to vydržet. Vždyť Ježíš sám vše zvládl a dokonce bez hříchu. Byl dokonce za nás všechny přibit na kříž a zemřel. Byl pohřben a hlídán vojáky a přesto Ho Jeho Otec Bůh vzkřísil, hrob se otevřel a Ježíš živý žil ještě nějaký čas s učedníky. Ten prázdný hrob viděli nejen učedníci, ale i ti vojáci, co ho hlídali. A stejně jako vojáci i ženy viděli anděly, kteří jako první vydali svědectví o tom, že Ježíš už není mezi mrtvými, ale žije.

Můžeme proto s jistotou v srdci i mysli přistupovat skrze modlitbu a čtení Božího Slova před Boha, předkládat mu naše potřeby, naše radosti i starosti. Ale nechme na Bohu jak co nám splní. Vyslyší vše, ale splní jen to co opravdu potřebujeme a pouze tak, jak On ví, že to opravdu my či ti, za které se modlíme potřebují.

Proto buďme odvážní a vytrvalí a s vírou řekněme: „Buď vůle tvá“. Nebo podobně jako Ježíš v Getsemane: „Ne má, ale Tvá vůle se staň“.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

KÁNA vandr

Izrael nebo Ukrajina? Čeho se bát víc?

Velikonoční pouť