EXODUS 2
VEZMI SVŮJ KŘÍŽ
Vstupujete do pouště.
Je nemožné přežít v poušti bez Boží pomoci. Ale Bůh je s námi, dává nám mannu, jde před námi jako oblakový sloup, ukazuje nám cestu a dává sílu.
Čtení: LUKÁŠ 9,22-26 „Syn člověka musí mnoho trpět, být zavržen od starších, velekněží a zákoníků, být zabit a třetího dne vzkříšen.“ Všem pak řekl: „Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, nes každého dne svůj kříž a následuj mne. Neboť kdo by chtěl zachránit svůj život, ten o něj přijde; kdo však přijde o život pro mne, zachrání jej. Jaký prospěch má člověk, který získá celý svět, ale sám sebe ztratí nebo zmaří? Kdo se stydí za mne a za má slova, za toho se bude stydět Syn člověka, až přijde v slávě své i Otcově a svatých andělů.
Rozjímání
"Abychom zajistili, že nám nenávist našeho rozzlobeného nepřítele nemůže ublížit svým vztekem, musíme probudit silnější odhodlání k dodržování Božích příkazů. Abychom mohli vstoupit do tohoto zvláštního období, do doby, kdy se všechna tajemství Božího milosrdenství shromáždí v mysli i těle připraveném prosit o pomoc a sílu Boží. Protože s ním dokážeme všechno a bez něj nic. “
Výklad: Jako zapřel sám sebe Pán Ježíš, to samé očekává od nás. On to zvládl s pomocí Ducha Svatého, který na něj sestoupil. Navíc věděl kdo je v reálu, znal vůli svého Otce Boha. Znal jak vypadala krása všeho stvořeného na počátku než přišel díky lidské hlouposti hřích.
Věděl i o tom, co Ho čeká díky příchodu hříchu. Přesto nás lidi Bůh stvořil jako svobodně se rozhodující a ne jako loutky, které by Ho na slovo poslechly. Jen toto je už úžasné a podivuhodné, když si to člověk v plném rozsahu uvědomí.
A skoro to samé očekává a věří, že to zvládneme Pán Ježíš i od nás. I nám seslal Ducha Svatého, který nám ukazuje pravdy v Bibli pro nás. Dává nám sílu obstát v pokušení. Když chceme, chrání nás a vede tak, abychom se vyhli většině nebezpečných či choulostivých situací. A když přesto zhřešíme, připomíná nám, že je tu řešení v podobě vyznání hříchu, odpuštění a žití dál v Boží přízni.
Proto je psáno: „kdo by chtěl zachránit svůj život, ten o něj přijde; kdo však přijde o život pro mne, zachrání jej. Jaký prospěch má člověk, který získá celý svět, ale sám sebe ztratí nebo zmaří?“
Neboť je normální, že člověk má touhu a přání něco dokázat, nějak se zvěčnit, něco po sobě zanechat, něco předat dál další generaci. A neznamená to jen, že by chtěl získat celý svět. Za tím je skryto i vše ostatní. Za tím je ta lidská pýcha a hrdost říkat: „to já jsem dokázal“. Přitom vše co se nám podaří je jen díky toho, že nám do vínku byly dány předpoklady ke všemu od rodičů. A hlavně každý z nás tato obdarování dostává od Boha skrze rodiče neboť On má pro každého z nás plán, který je jedinečný, který naplní na max život každého z nás a bude nás bavit. Místo toho se snaží každý z nás jít cestou vlastní moudrosti a schopností. Pak se divíme, že nás v životě provází víc nezdarů a často i velkých problémů, kterým bychom se v opačném případě mohli buď z části nebo většině vyhnout.
Chceme být pro tento svět být opravdu maximálně užiteční nebo se spokojíme s tím jak žijeme? Chceme vyznat, že to nejlepší co můžeme udělat se nám podaří hlavně díky Boží moudrosti a poznání Boží vůle pro nás nebo se tím životem jen tak nějak probijeme ať to stojí co to stojí?
Já osobně jsem se rozhodl jít cestou Boží vůle. Taky to není procházka parkem, ale občas spíš trním a hložím. Ale to většinou tehdy, když nejdu cestou Boží vůle, ale svou cestou. Nebo tehdy, když Bůh i na mne dopustí nějakou nečekanou situací, která má upevnit mou víru nebo vrátit zpět k Bohu. Proto věřím a vím, že je to to nejlepší rozhodnutí a proto věřím, že budu mezi těmi, o kom Pán Ježíš jednou řekne: „Ano on zapřel sám sebe, přiznal se ke mně. Je můj. Mé utrpení na zemi, smrt, vzkříšení a nanebevzetí přijal bez podmínek. Proto ho má krev očišťuje a bude se mnou na věky v nebi.“
Komentáře
Okomentovat
Děkuji