Charlieho úvahy a zamyšlení

    Úvodní přivítání: Žalm 133 Text ke kázání: Ezechiel 47,1-12; Jan 4, 13-15; Jakub 4,7. Kázání : Zkuste si to představit, že byste to byli vy. Každý za sebe. Zjeví se anděl průvodce. Ukáže chrám, vše vysvětlí. Jsi nadšený z toho, co ti bylo zjeveno. Zároveň nejspíš i plný bázně z Božího majestátu a toho, jak On koná, jedná a chce si použít i tebe. Ano tebe a to bez ohledu zda se na to cítíš nebo ne. Bůh tě vidí jinak, než vidíš ty sám sebe. Vidí tě jako skvělého a připraveného a hlavně schopného vykonat to, k čemu tě stvořil a k čemu jsi nejlepší. Ale není to jen tak. To zjišťuješ, až tě vyvede průvodce ven z chrámu, kde vytéká zurčící potok, který se v dálce rozšiřuje, nabírá na síle a je i čím dál hlubší. To je cesta pro každého z nás. Nejdřív jsme se potřebovali setkat s Bohem, abychom uznali svou hříšnost a neschopnost sebeobhajoby před Ním. Následovalo rozhodnutí pro Krista, abychom získali odpuštění, ale i přijetí od Boha za Jeho děti, adoptivní. A nyn...

  Je pátek ráno. Řeklo by se stejný jako jiný. Ale pro nás kluky a chlapy z Kány jedinečný. Proč? Protože se opět spolu uvidíme a zažijeme dobrodružství. Budeme moci opět spolu debatit na nejrozličnější témata. Budeme moci vzpomínat nebo jen navázat na předchozí rozhovor či poslední setkání. Prostě to nejlepší, co nás může potkat a co máme rádi. Na jaře jsme se sešli a toulali v okolí České Třebové, tentokrát padla volba na Brdské lesy. Dostal to za úkol připravit Charlie. Navrhl dvě trasy. Obě zhruba stejně dlouhé. Obě i zhruba stejně náročné. Ale ani jednu z nich neznal ani on, ani nikdo z kluků. Plán byl zkusit najít trampské campy a osady, kterých je v Brdech plno. Takže bylo jasné, že to opravdu bude dobrodružné a tak trochu dost i o bloudění a hledání. V pátek bylo domluveno setkání v Pivovaru Řevnice, kde jsme měli objednaný stůl, abychom se všichni vlezli a mohli být od začátku spolu. Někteří jeli až z Ostravska, jiní z Jižní Moravy, další z Liberecka a Orlických Hor, ...